Houby a hřiby v lese – jak je rozpoznat a sbírat

Houbaření je oblíbenou aktivitou mnoha lidí, kteří si cení klidu přírody, sezónních procházek a samozřejmě – odměny v podobě chutných hub. Mezi vášnivým houbařem a sběračem „na náhodu“ je ale velký rozdíl. Znalost druhů, rozdíl mezi houbami a hřiby, bezpečné rozpoznávání jedlých a jedovatých druhů – to vše je základem správného houbaření. V tomto článku se podíváme na vše důležité, co by měl každý milovník lesa o houbách vědět.
1. Houby vs. hřiby – jaký je rozdíl?
Slovo houba je obecné označení pro celou říši hub – včetně dřevokazných, lišejníků, mikroskopických i makroskopických druhů. Naproti tomu hřib (lat. Boletus) je konkrétní rod hub s typickým „masitým“ kloboukem a rourkovitou spodní částí (nikoliv lupeny).
Hřiby jsou tedy podskupinou hub. Každý hřib je houba, ale ne každá houba je hřib.
Příklady hřibů:
- Hřib smrkový (Boletus edulis)
- Hřib dubový (Boletus reticulatus)
- Hřib borový (Boletus pinophilus)
Příklady jiných hub:
- Liška obecná (Cantharellus cibarius)
- Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
- Muchomůrka červená (Amanita muscaria)
- Hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)
2. Jak houby rozdělujeme?
Houby můžeme dělit podle různých kritérií:
a) Podle výtrusů (mikroskopicky):
- Basidiomycety (většina běžných hub)
- Askomycety (např. smrž, lanýž)
b) Podle plodnice (tvar):
- Rourkaté – např. hřiby
- Lupenaté – např. holubinky, pečárky
- Lištovité – lišky
- Dřevokazné – troudníky, hlívy
- Ostatní – smrž, hnojníky, pýchavky
c) Podle jedlosti:
- Jedlé – hřib smrkový, liška, kozák
- Nejedlé – tvrdé, hořké, nepoužitelné (např. hřib žlučník)
- Jedovaté – muchomůrky, závojenka olovová, pečárka zápašná
- Smrtelně jedovaté – muchomůrka zelená, končistá
3. Jak houby rozpoznávat a co si všímat
Rozpoznat hledaný druh není vždy jednoduché. Všímejte si:
- Barvy a tvaru klobouku – hladký, šupinatý, sametový, slizký?
- Lupenů nebo rourek – jakou mají barvu, hustotu, jsou srostlé s třeněm?
- Barvy výtrusů – růžová (pečárka), bílá (muchomůrka), hnědá...
- Třeně – má prstenec? pochvu? je měkký nebo tuhý?
- Zbarvení dužiny po poranění – žloutne? modrá? zůstává bílá?
- Vůně – anýzová (pečárka), zatuchlá (závojenka), karbolová (pečárka zápašná)
Doporučujeme nosit s sebou atlas hub nebo aplikaci na identifikaci – ale spoléhejte se především na vlastní znalosti a zkušenosti.
4. Kdy a kde houby rostou nejvíce?
Sezóna:
- Jaro – smrž, májovka
- Léto – hřiby, lišky, muchomůrky
- Podzim – hlívy, hnojníky, strmělky
- Zima – hlíva, dřevokazné houby
Místa:
- Listnaté lesy – dub, buk, habr → hřiby, holubinky, muchomůrky
- Jehličnaté lesy – smrk, borovice → hřib smrkový, lišky, ryzce
- Louky a okraje lesů – pečárky, bedly, hnojníky
5. Zásady bezpečného sběru hub
- Sbírejte pouze houby, které znáte na 100 %.
- Vybírejte celé plodnice, i s podzemní částí (kvůli identifikaci pochvy, prstence).
- Nesbírejte houby v blízkosti silnic, skládek nebo postřiků.
- Nespoléhejte na „lidové rady“ (např. že slimák je sní, že červivost znamená jedlost...).
- Po sběru houby co nejdříve zpracujte – rychle se kazí.
- Při podezření na otravu okamžitě kontaktujte lékaře nebo toxikologické centrum.
6. Nejnebezpečnější druhy hub
- Muchomůrka zelená – smrtelně jedovatá, zrádně podobná pečárkám
- Muchomůrka končistá – celá bílá, prudce toxická
- Závojenka olovová – růžové lupeny, moučná vůně, smrtelná
- Pečárka zápašná – silné trávicí potíže, nepříjemný zápach
- Hnojník inkoustový – jedlý, ale pouze bez alkoholu!
- Muchomůrka červená – halucinogenní, nebezpečná zejména pro děti
7. Nejoblíbenější a nejchutnější jedlé druhy
- Hřib smrkový, dubový, borový – výborné k sušení i do omáček
- Liška obecná – jemná chuť, nečerviví
- Hlíva ústřičná – léčivá, lze pěstovat i doma
- Kozák osikový, březový – vhodné do octa i na sušení
- Ryzec pravý, smrkový – skvělé na nakládání
- Bedla vysoká – oblíbená jako „houbový řízek“
Závěr – les je plný chutí, ale i nástrah
Houbaření je krásný koníček, který spojuje člověka s přírodou, pohybem i kulinářským uměním. Ale bez znalostí se může stát nebezpečným. Proto se vždy řiďte základním pravidlem:
„Nejez to, co neznáš – a nenabízej to druhým, pokud si nejsi jistý.“
Lesy nám nabízejí spoustu darů – sbírejme je s respektem, znalostí a vděčností.