Houby a hřiby v lese – jak je rozpoznat a sbírat

Houbaření je oblíbenou aktivitou mnoha lidí, kteří si cení klidu přírody, sezónních procházek a samozřejmě – odměny v podobě chutných hub. Mezi vášnivým houbařem a sběračem „na náhodu“ je ale velký rozdíl. Znalost druhů, rozdíl mezi houbami a hřiby, bezpečné rozpoznávání jedlých a jedovatých druhů – to vše je základem správného houbaření. V tomto článku se podíváme na vše důležité, co by měl každý milovník lesa o houbách vědět.

1. Houby vs. hřiby – jaký je rozdíl?

Slovo houba je obecné označení pro celou říši hub – včetně dřevokazných, lišejníků, mikroskopických i makroskopických druhů. Naproti tomu hřib (lat. Boletus) je konkrétní rod hub s typickým „masitým“ kloboukem a rourkovitou spodní částí (nikoliv lupeny).

Hřiby jsou tedy podskupinou hub. Každý hřib je houba, ale ne každá houba je hřib.

Příklady hřibů:

• Hřib smrkový (Boletus edulis)
• Hřib dubový (Boletus reticulatus)
• Hřib borový (Boletus pinophilus)

Příklady jiných hub:

• Liška obecná (Cantharellus cibarius)
• Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
• Muchomůrka červená (Amanita muscaria)
• Hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)

2. Jak houby rozdělujeme?

Houby můžeme dělit podle různých kritérií:

a) Podle výtrusů (mikroskopicky):

• Basidiomycety (většina běžných hub)
• Askomycety (např. smrž, lanýž)

b) Podle plodnice (tvar):

• Rourkaté – např. hřiby
• Lupenaté – např. holubinky, pečárky
• Lištovité – lišky
• Dřevokazné – troudníky, hlívy
• Ostatní – smrž, hnojníky, pýchavky

c) Podle jedlosti:

• Jedlé – hřib smrkový, liška, kozák
• Nejedlé – tvrdé, hořké, nepoužitelné (např. hřib žlučník)
• Jedovaté – muchomůrky, závojenka olovová, pečárka zápašná
• Smrtelně jedovaté – muchomůrka zelená, končistá

3. Jak houby rozpoznávat a co si všímat

Rozpoznat hledaný druh není vždy jednoduché. Všímejte si:

• Barvy a tvaru klobouku – hladký, šupinatý, sametový, slizký?
• Lupenů nebo rourek – jakou mají barvu, hustotu, jsou srostlé s třeněm?
• Barvy výtrusů – růžová (pečárka), bílá (muchomůrka), hnědá...
• Třeně – má prstenec? pochvu? je měkký nebo tuhý?
• Zbarvení dužiny po poranění – žloutne? modrá? zůstává bílá?
• Vůně – anýzová (pečárka), zatuchlá (závojenka), karbolová (pečárka zápašná)

Doporučujeme nosit s sebou atlas hub nebo aplikaci na identifikaci – ale spoléhejte se především na vlastní znalosti a zkušenosti.

4. Kdy a kde houby rostou nejvíce?

Sezóna:

• Jaro – smrž, májovka
• Léto – hřiby, lišky, muchomůrky
• Podzim – hlívy, hnojníky, strmělky
• Zima – hlíva, dřevokazné houby

Místa:

• Listnaté lesy – dub, buk, habr → hřiby, holubinky, muchomůrky
• Jehličnaté lesy – smrk, borovice → hřib smrkový, lišky, ryzce
• Louky a okraje lesů – pečárky, bedly, hnojníky

5. Zásady bezpečného sběru hub

• Sbírejte pouze houby, které znáte na 100 %.
• Vybírejte celé plodnice, i s podzemní částí (kvůli identifikaci pochvy, prstence).
• Nesbírejte houby v blízkosti silnic, skládek nebo postřiků.
• Nespoléhejte na „lidové rady“ (např. že slimák je sní, že červivost znamená jedlost...).
• Po sběru houby co nejdříve zpracujte – rychle se kazí.
• Při podezření na otravu okamžitě kontaktujte lékaře nebo toxikologické centrum.

6. Nejnebezpečnější druhy hub

• Muchomůrka zelená – smrtelně jedovatá, zrádně podobná pečárkám
• Muchomůrka končistá – celá bílá, prudce toxická
• Závojenka olovová – růžové lupeny, moučná vůně, smrtelná
• Pečárka zápašná – silné trávicí potíže, nepříjemný zápach
• Hnojník inkoustový – jedlý, ale pouze bez alkoholu!
• Muchomůrka červená – halucinogenní, nebezpečná zejména pro děti

7. Nejoblíbenější a nejchutnější jedlé druhy

• Hřib smrkový, dubový, borový – výborné k sušení i do omáček
• Liška obecná – jemná chuť, nečerviví
• Hlíva ústřičná – léčivá, lze pěstovat i doma
• Kozák osikový, březový – vhodné do octa i na sušení
• Ryzec pravý, smrkový – skvělé na nakládání
• Bedla vysoká – oblíbená jako „houbový řízek“

Závěr – les je plný chutí, ale i nástrah

Houbaření je krásný koníček, který spojuje člověka s přírodou, pohybem i kulinářským uměním. Ale bez znalostí se může stát nebezpečným. Proto se vždy řiďte základním pravidlem:

„Nejez to, co neznáš – a nenabízej to druhým, pokud si nejsi jistý.“

Lesy nám nabízejí spoustu darů – sbírejme je s respektem, znalostí a vděčností.