Lýkožrout smrkový – škůdce smrků a kůrovcový kalamitář

Lýkožrout smrkový (Ips typographus) patří mezi nejvážnější škůdce jehličnatých lesů ve střední Evropě. Tento drobný kůrovec dokáže způsobit rozsáhlé poškození a odumírání smrkových porostů, zejména po větrných kalamitách, suchu nebo jiných stresových faktorech. V článku se dozvíte, jak lýkožrouta poznat, co způsobuje a jak se proti němu zasahuje.

Jak vypadá lýkožrout smrkový?

Dospělý brouk měří 4–5 mm, má válcovité tělo tmavohnědé až černé barvy, pokryté jemnými chloupky. Typickým znakem je čtveřice zubů na konci krovek. Larvy jsou bílé, beznohé, zahnuté a žijí pod kůrou stromů, kde se živí lýkem. Kuklí se v komůrkách, které si samy vytvoří.

Kde se lýkožrout vyskytuje?

Nejčastěji napadá smrk ztepilý (Picea abies), ale při přemnožení může přejít i na jiné jehličnany. Vyskytuje se zejména v horských a podhorských oblastech s vysokým zastoupením smrkových porostů. Jeho výskyt zesiluje po větrných kalamitách nebo v suchých a teplých letech.

Jaké škody způsobuje lýkožrout?

Lýkožrout smrkový se zavrtává pod kůru oslabených nebo stojících stromů a vytváří typické chodbové systémy:

• Přerušení toků živin: Larvy ničí floém, čímž znemožní přísun vody a živin – strom postupně odumírá.
• Suché jehličí: Napadené stromy červenají a ztrácejí jehličí – to signalizuje jejich odumření.
• Kalamitní přemnožení: Při vhodných podmínkách se populace rychle množí a vznikají rozsáhlé lýkožroutové plochy.

Zajímavosti o lýkožroutu smrkovém

• Má 2–3 generace ročně v závislosti na teplotě a nadmořské výšce.
• Rozmnožování začíná, když se oteplí nad 17 °C – často už v dubnu nebo květnu.
• Brouci komunikují pomocí feromonů, které přitahují další jedince na vhodný strom.
• Typický chodbový systém: Sameček vyvrtá centrální chodbu, od níž samičky vytvoří postranní mateřské chodby – odtud název „typographus“.

Jak se proti lýkožroutu bojuje?

Ochrana lesa proti lýkožroutu je náročná a vyžaduje včasné a kombinované zásahy:

• Těžba napadených stromů: Sanace napadených jedinců a jejich včasné zpracování mimo porost.
• Lapače a feromonové pasti: Slouží k monitoringu i odchytu brouků.
• Odvoz a odkornění dřeva: Dřevo je nutné rychle odkornit nebo odvézt, aby se zabránilo dalšímu vývoji.
• Zpracování kalamit: Po větrných nebo sněhových škodách je důležité co nejdříve zpracovat ležící dřevo.
• Podpora smíšených lesů: Pěstování různorodých porostů snižuje riziko rozsáhlého šíření.

Prevence před přemnožením

• Monitoring a včasný zásah: Lesníci sledují výskyt pomocí pastí a označují rizikové stromy.
• Redukce monokultur: Smrkové monokultury jsou nejvíce ohrožené – důležité je zvyšovat druhovou pestrost.
• Dobrý zdravotní stav porostů: Silné a vitální stromy jsou odolnější vůči napadení.

Často kladené otázky

1. Jak poznám napadený strom?

Jsou na něm výletové otvory, typické „piliny“ na kmeni a červenající jehličí, které postupně opadává.

2. Mohu lýkožrouta zlikvidovat doma na zahradě?

Máte-li napadený smrk, nejlepší je ho pokácet a rychle odstranit kůru nebo celý strom odvést.

3. Je lýkožrout nebezpečný pro lidi?

Ne, neútočí na lidi ani zvířata – je nebezpečný pouze pro stromy.

4. Pomáhají přirození predátoři?

Ano, datli, vosičky a některé druhy brouků jsou přirozenými nepřáteli lýkožrouta, ale při přemnožení nestačí populaci zastavit.

5. Co je nejúčinnější při ochraně lesa?

Včasný zásah – odhalení napadených stromů, jejich těžba a zpracování ještě před výletem nové generace.

Lýkožrout smrkový je malý hmyz s obrovským dopadem na lesní ekosystémy. Boj proti němu vyžaduje rychlost, odbornost a dlouhodobé plánování – jen tak lze naše lesy ochránit před rozsáhlými kalamitami.