Křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum)

Křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) je výrazná, snadno rozpoznatelná a velmi chutná jedlá houba, kterou najdeme zejména pod osikami a dalšími listnatými stromy. Díky svému typickému oranžovočervenému klobouku je oblíbená u houbařů všech věkových kategorií. V tomto článku se dozvíte, jak ji poznat, kde ji hledat a jak ji nejlépe využít v kuchyni.

Charakteristika a výskyt

Křemenáč krvavý má klobouk široký 6 až 20 cm, v mládí polokulovitý, později ploše rozprostřený. Barva klobouku je výrazně oranžová až cihlově červená. Povrch je suchý, hladký a za vlhka mírně lepkavý. Spodní strana klobouku je tvořena rourkami, které jsou zpočátku bílé, později šedavé až špinavě hnědé.

Třeň je silný, válcovitý, bílý s černošedými šupinkami, které jsou pro křemenáče typické. Dužnina je bílá, po rozkrojení modrá až šedomodrá a nakonec může zčernat – což je přirozený jev. Křemenáč krvavý roste od června do října, nejčastěji pod osikami, ale i pod topoly, břízami či duby, zejména v listnatých a smíšených lesích.

Výživové a zdraví prospěšné vlastnosti

Křemenáč krvavý není léčivá houba v užším smyslu, ale má několik výživových přínosů:

• Má nízký obsah kalorií, hodí se do dietního jídelníčku.
• Obsahuje vitaminy B1, B2 a B3 důležité pro nervovou soustavu.
• Je bohatý na minerály jako železo, fosfor a draslík.
• Dodává bílkoviny a vlákninu, které podporují trávení a zasytí.

Je vhodný pro vegetariány i ty, kteří chtějí zdravě jíst s využitím přírodních surovin.

Zajímavosti o křemenáči krvavém

• Známý i jako „červený kozák“ nebo „osikáč“ – podle barvy klobouku a stromů, pod kterými roste.
• Dužina po rozkrojení často tmavne, což je normální a nijak to neovlivňuje jedlost houby.
• Vytváří mykorhizu s osikami – nejvíce se vyskytuje v jejich blízkosti.
• Je považován za velmi kvalitní jedlou houbu s pevnou konzistencí a výbornou chutí.
• Nejhojněji roste v létě a na začátku podzimu, hlavně po deštivých dnech.

Sběr a zpracování

Sběr křemenáče krvavého je snadný – oranžový klobouk je dobře viditelný i mezi listím:

• Sbírejte pouze zdravé, nečervivé plodnice – ideálně mladé a pevné.
• Odřízněte je těsně nad zemí, abyste nepoškodili podhoubí.
• Očistěte houby už v lese, aby byly doma připravené ke zpracování.
• Dužina rychle tmavne, proto houby zpracujte co nejdříve.

Křemenáč je vhodný na pražení, dušení, sušení, mražení i nakládání. Tmavnutí během vaření nemá vliv na chuť. Výborně se hodí do polévek, omáček, houbových směsí nebo jako příloha k masu.

Často kladené otázky

1. Je tmavnutí dužiny po rozkrojení nebezpečné?

Ne. Jde o přirozenou reakci na vzduch, která nemá vliv na zdravotní nezávadnost houby.

2. Lze křemenáč krvavý sušit?

Ano. Po usušení sice ztmavne, ale zachová si chuť a je skvělý do zimních směsí hub.

3. Může být zaměněn s jedovatou houbou?

Jen velmi výjimečně. Díky šupinkatému třeni a oranžovému klobouku se dobře pozná. Doporučuje se ale vždy ověřit nález pomocí atlasu hub.

4. Je vhodný pro děti?

Ano, pokud je dobře tepelně upravený. Podávejte malé porce a sledujte případnou reakci.

5. Roste jen pod osikami?

Nejčastěji ano, ale může se objevit i pod topoly, břízami nebo duby, zejména ve vlhčích lesích.

Křemenáč krvavý je krásná, chutná a spolehlivě jedlá houba, která patří k pokladům české přírody. Snadné rozpoznání a výborná chuť z něj dělají oblíbený cíl houbařských výprav.