Holubinka nazelenalá (Russula virescens)

Holubinka nazelenalá (Russula virescens) je výjimečně chutná jedlá houba, kterou houbaři oceňují pro její pevnost, jemnou oříškovou chuť a nezaměnitelný vzhled. Patří k nejbezpečnějším a nejkvalitnějším holubinkám, které lze sbírat. V tomto článku se dozvíte, jak ji bezpečně poznat, kde ji najít a jak ji co nejlépe využít v kuchyni.
Charakteristika a výskyt
Holubinka nazelenalá má klobouk široký 6 až 15 cm, nejdříve polokulovitý, později plochý. Je zelenavě zbarvený, často s charakteristickým mozaikovitým vzorem – popraskaným povrchem. Pokožka klobouku se stahuje jen částečně, bývá suchá a sametová.
Lupeny jsou husté, bílé až smetanové, křehké a neštiplavé. Třeň je bílý, pevný, válcovitý. Dužnina je bílá, pevná a má příjemnou vůni a jemně oříškovou chuť. Roste od června do října, zejména v listnatých lesích pod duby, buky a kaštany, často na vápnitých půdách.
Výživové vlastnosti
Holubinka nazelenalá není léčivou houbou v užším smyslu, ale má několik výživových předností:
- Bohatá na vitamíny skupiny B – přispívají k energii a zdraví nervového systému
- Nízký obsah tuku a kalorií – vhodná do dietních jídelníčků
- Obsahuje minerály jako draslík, železo, fosfor
- Vláknina podporuje trávení a pocit sytosti
Zajímavosti o holubince nazelenalé
- Patří k nejchutnějším holubinkám – v některých zemích (např. Španělsko) se jí i syrová, což se ale běžně nedoporučuje
- Klobouk má typický mozaikovitý vzor, podle kterého ji snadno poznáte
- Díky pevné dužině snadno přežije transport a krátkodobé skladování
- Na rozdíl od smrtelně jedovaté muchomůrky zelené nemá prstenec ani pochvu a není slizká
Sběr a využití
Sběr holubinky nazelenalé je bezpečný, pokud dbáte na správné rozpoznání:
- Sbírejte pouze zdravé a nepoškozené plodnice s typickým zelenavým mozaikovým kloboukem
- Po sběru ji očistěte a zpracujte co nejdříve – při špatném skladování se rychle kazí
- Lupeny jsou křehké, zacházejte s nimi opatrně
Vhodná je k smažení, vaření, dušení i sušení. Vynikne zejména v jednoduchých pokrmech jako jsou míchaná vejce, zeleninové směsi nebo lehké houbové polévky.
Často kladené otázky
1. Lze si ji splést s muchomůrkou zelenou?
Ne, pokud se zaměříte na rozdíly – muchomůrka má prstenec a pochvu, lesklý a hladký klobouk bez mozaiky. Holubinka tyto znaky nemá.
2. Mohu ji jíst syrovou?
Obecně se doporučuje houby vždy tepelně upravit. I když se v některých kulturách konzumuje syrová, v našich podmínkách to není běžné.
3. Je vhodná k sušení?
Ano. Sušením si zachová chuť a hodí se do polévek a omáček, i když nemá tak výraznou vůni jako hřiby.
4. Mohou ji jíst i děti?
Ano, po tepelné úpravě. Díky jemné chuti a dobré stravitelnosti je vhodná i pro děti – doporučujeme ale menší množství.
5. Kdy a kde ji hledat?
Od června do října, nejčastěji v listnatých lesích na světlých místech. Upřednostňuje vápenité, kypré půdy a roste i jednotlivě.
Holubinka nazelenalá je výtečná, zdravá a bezpečná houba, kterou se vyplatí znát. Díky své chuti, barvě a nenáročnému sběru patří k oblíbeným druhům, které ocení každý houbař.