Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je oblíbená a všestranně využitelná jedlá houba, známá nejen z přírody, ale i z domácích pěstebních sad. Díky jemné chuti, zdraví prospěšným látkám a snadnému pěstování se stala stálicí ve zdravém jídelníčku. V tomto článku se dozvíte, jak vypadá, kde ji najít (nebo vypěstovat) a jaké má přínosy pro zdraví i kuchyni.

Charakteristika a výskyt

Hlíva ústřičná má klobouk široký 5 až 20 cm, tvarem připomínající lasturu nebo ústřici – odtud její název. Barva klobouku je šedá, šedohnědá, namodralá až šedoolivová. Povrch je hladký, někdy lesklý, v mládí vyklenutý, později rozprostřený až nálevkovitý. Lupeny jsou husté, bílé až krémové, sbíhavé na třeň.

Třeň je obvykle krátký, excentrický, bílý, někdy téměř chybí. Dužnina je pevná, bělavá, s jemnou vůní. Hlíva roste ve shlucích na kmenech a pařezech listnatých stromů – nejčastěji buku, vrby nebo ořešáku. Objevuje se od října do prosince, někdy i během mírné zimy. Kromě přírody se běžně pěstuje v domácích podmínkách na slámě nebo pilinách.

Léčivé účinky

Hlíva ústřičná patří mezi tzv. funkční potraviny – je nejen výživná, ale má i prokázané zdravotní přínosy:

• Obsahuje betaglukany – přírodní látky, které posilují imunitu a snižují záněty.
• Podporuje snížení hladiny cholesterolu a krevního cukru.
• Má antibakteriální a antivirové vlastnosti.
• Obsahuje vitaminy B, D a C a minerály – zinek, selen, železo, vápník.
• Podporuje regeneraci jater a zdraví kardiovaskulárního systému.

Je oblíbenou součástí doplňků stravy i tradiční kuchyně pro svou chuť i účinek.

Zajímavosti o hlívě ústřičné

• Je považována za „královnu dřevokazných hub“ – roste výhradně na dřevě.
• Dokáže odstraňovat toxiny z těla a vázat těžké kovy.
• Patří mezi nejlépe pěstovatelné houby doma – stačí substrát, vlhkost a stín.
• Je vynikající alternativou masa – po tepelné úpravě má masitou konzistenci a vysoký obsah bílkovin.
• Ve východní medicíně se používá jako přírodní imunostimulant.

Sběr a zpracování

Sběr hlívy ústřičné je možný v přírodě i doma:

• V přírodě sbírejte pouze mladé a pevné trsy – starší plodnice jsou tuhé a méně chutné.
• Řežte nebo jemně oddělte celé trsy od dřeva, přičemž ponechte část mycelia na místě.
• Domácí hlíva se sklízí po 3–4 týdnech od nasazení mycelia – v substrátu v igelitových pytlích nebo bedničkách.
• Očistěte klobouky a třeně od pilin, prachu či zbytků dřeva. Třeně mohou být tuhé – používají se spíše do vývarů.

Hlíva je ideální na smažení, dušení, pečení, nakládání i sušení. Skvěle se hodí do polévek, rizota, těstovin, karbanátků nebo jako náplň do pirohů a placek. Výborná je také v kombinaci se smetanou, česnekem, koprem nebo vínem.

Často kladené otázky

1. Můžu si hlívu vypěstovat doma?

Ano! Pěstování hlívy doma je snadné – stačí si pořídit pěstební sadu a zajistit vlhkost a tmu. První sklizeň přijde už po několika týdnech.

2. Je vhodná pro děti?

Ano, po tepelné úpravě. Má jemnou chuť a je dobře stravitelná – vhodná i pro děti od 2–3 let.

3. Jak dlouho vydrží čerstvá hlíva?

V lednici vydrží 3 až 5 dní. Nejlépe chutná čerstvá, ale lze ji i zmrazit po krátkém předvaření.

4. Můžu ji sušit?

Ano, i když méně často než jiné houby. Sušená hlíva si uchovává své nutriční hodnoty, ale mění konzistenci. Před použitím ji doporučujeme namočit.

5. Jaký má hlíva vliv na zdraví?

Podporuje imunitu, snižuje cholesterol, reguluje hladinu cukru a má protizánětlivé účinky. Je to vynikající houba pro podporu zdraví celého organismu.

Hlíva ústřičná je skvělá volba pro každého – chutná, zdravá, snadno dostupná a pěstovatelná i doma. Pokud ji ještě neznáte, rozhodně se vyplatí zařadit ji do svého jídelníčku.