Dlouhozobka svízelová na zahradě – motýl, který připomíná kolibříka

Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je druh motýla, kterého si mnozí pletou s exotickým kolibříkem. Ve skutečnosti jde o denně aktivního motýla z čeledi dlouhozobkovití (Sphingidae), který přes den navštěvuje květy a živí se nektarem. Její rychlý let a schopnost vznášet se na místě dělají z tohoto druhu jednoho z nejzajímavějších návštěvníků zahrady.

Jak dlouhozobka vypadá?

Rozpětí křídel má 4–5 cm. Přední křídla jsou hnědošedá, zadní oranžová, konec zadečku je zakončen chomáčkem štětinek. Nejvýraznějším znakem je dlouhý sosák, kterým saje nektar z květů. Poletuje velmi rychle a dokáže se vznášet na jednom místě podobně jako kolibřík – právě proto si ji lidé často pletou s tímto tropickým ptákem.

Kde se s dlouhozobkou můžeme setkat?

Dlouhozobka svízelová se vyskytuje po celé Evropě, včetně Česka a Slovenska. Oblibuje slunné louky, zahrady a kvetoucí terasy. Často přilétá i do měst, kde hledá nektar na muškátech, levanduli, petúniích či komulích (tzv. motýlí keř). Je aktivní přes den, zejména za slunečného počasí.

Jaký má význam na zahradě?

Přestože dlouhozobka není tak významný opylovač jako včely, má v přírodě svou důležitou roli:

• Opyluje květy: Při sání přenáší pyl z květu na květ.
• Podporuje biodiverzitu: Je součástí potravního řetězce, slouží jako kořist pro ptáky a netopýry.
• Estetická hodnota: Její přítomnost v zahradě působí exoticky a láká pozorovatele přírody.

Negativa dlouhozobky

Na zahradách nemá prakticky žádné negativní účinky:

• Nezkonzumuje úrodu: Živí se pouze nektarem, rostlinám neškodí.
• Housenky: Larvy se mohou živit na svízlech (Galium), obvykle však nezpůsobují vážné škody.

Je dlouhozobka svízelová nebezpečná?

Ne, pro člověka je zcela neškodná. Nepíchá, nekouše ani nepřenáší choroby. Svým letem může překvapit, ale není důvod k obavám.

Zajímavosti o dlouhozobce

• Dokáže mávat křídly rychlostí až okolo 80 úderů za sekundu, což jí umožňuje vznášet se na místě.
• Patří k málu motýlů, kteří jsou aktivní přes den i za silného slunečního svitu.
• Dlouhozobka je tažný druh – na jaře přilétá z jižní Evropy a severní Afriky.
• Schopnost vznášet se a krmit se za letu je důvodem, proč si ji lidé často pletou s kolibříkem.

Co může dlouhozobky na zahradě ohrožovat?

• Nedostatek květů: Zahrady bez kvetoucích rostlin neposkytují dostatek potravy.
• Pesticidy: Chemické postřiky likvidují nejen škůdce, ale i užitečný hmyz včetně dlouhozobek.
• Chladné zimy: Jako tažný druh přezimuje spíše v teplejších oblastech; u nás se rozmnožuje jen zřídka.

Jak podpořit dlouhozobky na zahradě?

• Kvetoucí rostliny: Vysaďte levanduli, komuli (motýlí keř), muškáty, petúnie či macešky – patří mezi jejich oblíbené zdroje potravy.
• Bez chemie: Omezte postřiky, aby měly bezpečné prostředí.
• Pestrá výsadba: Čím více různých druhů květin, tím větší šance, že dlouhozobky zahradu navštíví.

Často kladené otázky

1. Je dlouhozobka svízelová kolibřík?

Ne, i když svým letem kolibříka připomíná, jde o motýla z čeledi dlouhozobkovití.

2. Kdy je možné dlouhozobku pozorovat?

Nejčastěji během teplých dnů v létě, když poletuje u květů na zahradách a terasách.

3. Čím se živí?

Dospělci sají nektar z květů, larvy se živí především rostlinami rodu svízel (Galium).

4. Je škodlivá pro rostliny?

Ne, nepoškozuje úrodu ani květy – naopak, může napomáhat opylování.

5. Dá se dlouhozobka chovat?

Ne, jde o volně žijící a migrující druh, který nelze chovat jako „domácího kolibříka“.

Dlouhozobka svízelová je fascinující motýl, který svým letem oživuje zahrady a kvetoucí terasy. Ačkoli si ji lidé často pletou s kolibříkem, patří mezi naše nejzajímavější motýlí návštěvníky.