Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)

Šťavel kyselý (Oxalis acetosella) je jemná a nenápadná rostlina rostoucí v lesích, která vyniká příjemně nakyslou chutí listů. V minulosti se využívala jako osvěžující přísada do jídel i jako léčivá bylina. Je bohatá na vitamín C a organické kyseliny, ale při dlouhodobém užívání je nutná opatrnost. V tomto článku se dozvíte, kde roste, jak ji bezpečně poznat a jaké má účinky na zdraví.

Charakteristika a výskyt

Šťavel kyselý je vytrvalá bylina z čeledi šťavelovitých (Oxalidaceae), dorůstající výšky 5 až 15 cm. Má trojčetné, srdčité listy na dlouhých řapících, které připomínají jetel. Květy jsou bílé s jemnými fialovými žilkami. Kvete od dubna do června.

Roste ve stinných, vlhkých lesích, zejména pod jehličnany nebo buky. Oblibuje kyselé, humózní a vlhké půdy. Vyskytuje se po celé Evropě i na většině území Česka – především ve středních a vyšších polohách.

Léčivé účinky

Šťavel obsahuje šťavelany, vitamín C, kyselinu jablečnou a šťavelovou. Díky těmto látkám má osvěžující, močopudné a mírně protizánětlivé účinky. V minulosti se využíval:

• Na podporu trávení – zmírňuje těžkosti, podporuje tvorbu žaludečních šťáv
• Na osvěžení při horečkách – podával se jako čerstvá šťáva nebo nápoj
• Na snížení horečky – v tradičním léčitelství se používal jako přírodní antipyretikum
• Na podporu močení – jemně čistí ledviny a močové cesty
• Na drobná poranění – rozdrcené listy se přikládaly na ranky nebo štípnutí

Dnes se šťavel používá spíše jako zajímavá, sezónní bylina – jeho léčebné použití je omezené kvůli obsahu šťavelanů, které mohou při nadměrném užívání zatěžovat ledviny.

Zajímavosti o šťavelu

• Šťavel je znám svou kyselou chutí – v minulosti se jím dochucovaly saláty a jarní polévky
• Listy se v noci a při dešti zavírají – jde o zajímavou obrannou reakci rostliny
• Ve starších dobách se ze šťavelu připravoval tzv. „lesní špenát“ nebo jarní „vitamínový salát“
• Byl využíván i jako přírodní čisticí prostředek – šťáva rozpouštěla rez a skvrny od inkoustu

Sběr a zpracování

Sbírají se listy, případně květy – ideálně na jaře (duben až červen), kdy má rostlina nejvyšší obsah účinných látek. Sběr se provádí ručně, šetrně – rostlinu netrhejte i s kořenem, ale sbírejte jen část listů.

• Listy lze konzumovat čerstvé, přidat do salátů, pomazánek nebo jako ozdobu jídel
• Sušení se nedoporučuje – šťavel ztrácí chuť i účinné látky
• Lze z něj připravit jarní nápoj s medem nebo osvěžující čaj – jen příležitostně a v malém množství

Často kladené otázky

1. Mohu jíst šťavel denně?

Ne. Kvůli obsahu šťavelanů se doporučuje jíst šťavel jen příležitostně a v malém množství. Nadměrné užívání může zatěžovat ledviny, zejména u citlivých osob.

2. Je šťavel vhodný pro děti?

Ano, ale jen v malém množství jako přídavek do jídla. Díky své kyselé chuti je dětmi oblíbený, ale je třeba dbát na omezené dávky.

3. Lze šťavel použít i zevně?

Ano. Rozdrcené listy se tradičně přikládaly na štípnutí, popáleniny od kopřivy nebo drobná poranění. Mírně chladí a zklidňují pokožku.

4. Může být šťavel škodlivý?

Ve větším množství ano – kvůli obsahu šťavelové kyseliny může způsobovat potíže s ledvinami nebo odvádět vápník z těla. Vždy je vhodné konzumovat ho jen občas a s mírou.

5. Kde nejčastěji roste?

Nejčastěji ve stinných lesích, pod jehličnany nebo na vlhkých místech s mírně kyselou půdou. Vyskytuje se po celé Evropě a na většině území Česka.

Šťavel kyselý je příjemná jarní bylinka s osvěžující chutí, kterou lze využít hlavně jako sezónní zpestření jídel. Přestože má i léčivé účinky, platí u něj zásada – méně je více.